Pokoj mezi lidmi
Je to pouhý sen?

„Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ (Lukáš 2:14)

UVEDENÝ výrok dobře znají miliony lidí. Těmito slovy oznámili andělé narození Ježíše pastýřům, kteří tu noc hlídali venku svá stáda. V období, kdy se podle tvrzení církví Ježíš narodil, se mnoho věřících lidí zvlášť snaží chovat se jeden k druhému co nejlépe. Chtějí projevovat právě ty vlastnosti, o nichž se andělé zmínili ve výše uvedeném provolání — radost, pokoj a dobrou vůli. Výsledkem je to, čemu se mnohdy říká vánoční atmosféra.

Ta se líbí dokonce i lidem, pro které vůbec nehraje roli náboženský rozměr Vánoc. Pěkné vlastnosti, které tento svátek doprovázejí, zanechávají dobrý dojem i v nich. V mnoha zemích mají navíc o Vánocích lidé volno z práce nebo ze školy, a tak mohou odpočívat, trávit čas s rodinou a přáteli nebo se potěšit jinak. Pro mnoho upřímných lidí jsou však Vánoce především svátkem, při němž se vzdává čest Ježíši Kristu.

Lidé si tedy většinou Vánoce spojují s něčím pozitivním, ať už je to cokoliv, ale zároveň uznávají, že takové pozitivní rysy mají krátké trvání. Po skončení svátků se lidé zase rychle vracejí ke svému běžnému chování. V jednom eseji nadepsaném „Vánoční atmosféra“, který vydala Royal Bank of Canada, stálo: „Až příliš mnoho ‚křesťanů‘ odpovídá významu slova ‚křesťan‘ jen několik týdnů v roce. Až do Silvestra by se pro druhé rozdali, ale po něm se vrátí zpět do bezohledného světa a těžkosti jiných lidí jako by pro ně ani neexistovaly.“ Jak esej dále uvedl, „zásadní problém“ s vánoční atmosférou spočívá v tom, že lidé ji nedokážou zachovat „po celý rok“.

Ať už s uvedenými myšlenkami souhlasíte, nebo ne, vyplývá z nich několik důležitých otázek: Dokážou někdy lidé být laskaví a ohleduplní neustále? Lze realisticky věřit tomu, že se splní slova andělů, která pronesli v noc Ježíšova narození? Nebo je skutečný pokoj mezi lidmi jen snem?