Ježíšovo učení — Je praktické pro vás?

„NA VŠECHNO, co podle zpráv v evangeliích Ježíš řekl, ať v soukromí či na veřejnosti, by mu stačily dvě hodiny,“ napsal překladatel Bible Edgar Goodspeed. „Ale i to málo bylo tak strhující, tak podnětné a tak pronikavé, že [Ježíš] rozhodně ovlivnil svět daleko více než kdo jiný.“

Když Ježíš Kristus dokončil v roce 33 n. l. svou pozemskou službu, měl asi 120 nebo o něco více následovníků, mužů a žen. (Skutky 1:15) Dnes se ke křesťanství hlásí více než dvě miliardy lidí. Stamiliony dalších lidí Ježíše uznávají jako proroka. Jeho učení skutečně ovlivnilo lidstvo mimořádným způsobem.

„Nevím o nikom, kdo by vykonal pro lidstvo víc než Ježíš.“ Móhandás K. Gándhí

To, že Ježíšův vliv zapůsobil na celý svět, uznávají i vůdčí osobnosti, jež se ke křesťanství nehlásí. Například židovský rabín Hyman Enelow napsal: „Ježíš se stal nejznámější, nejvíce studovanou a nejvlivnější osobností v náboženských dějinách lidstva.“ Enelow také prohlásil: „Kdo může spočítat, co všechno Ježíš znamená pro lidstvo? Láska, kterou lidem vdechl, útěcha, kterou jim poskytl, dobro, které přivodil, naděje a radost, které roznítil — nic z toho nemá v lidských dějinách obdoby. Ježíšova osobnost přitahuje a ovlivňuje lidi v takovém rozsahu, že to vůbec nelze srovnat s vlivem kohokoli z velkých a dobrých lidí, kteří kdy žili. Stal se nejúchvatnější osobností v dějinách.“ A hinduistický vůdce Móhandás K . Gándhí prohlásil: „Nevím o nikom, kdo by vykonal pro lidstvo víc než Ježíš. Na křesťanství opravdu není nic špatného.“ Ale dodal: „Potíž však je s vámi, křesťany. Podle svého učení ani zdaleka nežijete.“

To, že se křesťanstvo neřídí Ježíšovým učením, není v jeho dějinách ničím novým. Historik Cecil John Cadoux, který se zabýval dějinami křesťanstva, uvedl, že „jakási morální lhostejnost, která postupně a neustále prorůstala Církví“, na sebe upoutala „pozornost křesťanských vůdců již . . . [v roce] 140 n. l.“ Dále poznamenal: „Toto oslabení původní morální přísnosti přirozeně napomáhalo k tomu, že byly postupně přijímány způsoby světa.“

Tento proces se začal urychlovat ve čtvrtém století, kdy přijal křesťanství římský císař Konstantin. „Historici si dobře uvědomují, a někteří z nich s politováním, že se Církev svým spojenectvím s Konstantinem zavázala ke kolosálnímu kompromisu,“ napsal pan Cadoux. V průběhu následujících staletí se lidé, kteří se hlásili ke křesťanství, dopouštěli mnoha odporných skutků, jimiž bylo Kristovo jméno zneuctěno.

Měli bychom se tedy zajímat o tyto otázky: Co Ježíš ve skutečnosti učil? Jak by mělo jeho učení ovlivňovat nás osobně?